Lactarius deterrimus - ryzec smrkový
Lactarius deterrimus Gröger, Westfälische Pilzbriefe 7: 10 (1968)
Synonyma:
Lactarius deliciosus var. deterrimus (Gröger) Hesler & A.H. Sm., North American Species of Lactarius (Ann Arbor): 94 (1979)
NPR Ransko, na zemi v opadu jehličí, vlhčí jehličnatý les, sub Picea et Alnus, 22. 08. 2014, (c) radol
Malý až středně velký druh ryzce rostoucí výhradně pod smrky, s oranžovo-červeně zbarveným kloboukem se zelenavými tóny a mlékem jasně červenooranžové barvy, které pomalu tmavě červená.
Makroskopický
popis
Klobouk 40-80 (100) mm, v mládí
sklenutý, s podvinutým okrajem, brzy ploše rozložený, uprostřed
prohloubený, až nálevkovitý, někdy mírně zvlněný, barevně velmi variabilní, oranžový,
žlutooranžový nebo červenooranžový, téměř vždy se zeleným nádechem a se
zelenými skvrnami, nanejvýš nevýrazně pásovaný, hlavně při okrajích klobouku. Pokožka
klobouku hladká, za sucha matná a lysá, za vlhka lepkavá. Lupeny 3-5 mm
vysoké, husté, křehké, ke třeni připojené až mírně sbíhavé, často vidlené, ne
stejně dlouhé, oranžové, žlutooranžové až červenooranžové, poškozením červeno
zelenají, až jakoby černě zelenající. Třeň 25-50 (75) x 0,7-15 (20) mm,
válcovitý, křehký, v mládí plný, velmi brzy komůrkatý a dutý, na povrchu
hladký, suchý, beze skvrn, nebo jen lehce ďubkovaný, žlutooranžový, oranžový, na
hoře světlejší, pod kloboukem je výrazná bílá zóna, na poškozených místech šedo
zelená. Dužnina středně tuhá, ve třeni vatovitá, na řezu ve středu klobouku a
ve třeni bělavá, nad lupeny a v okrajových částech třeně oranžová, po
chvíli (20-40 min) začne tmavnout, vínově červenat, pak až šedo zelenat, chuť
mírná až škrablavě svíravá, ale nepalčivá, kořenitá, vůně příjemná, mrkvově
ovocná. Mléko nehojné, oranžové, červenooranžové (mrkvové), po 20-40 min se
mění, tmavne do oranžově červena až vínově červena, stářím a zasycháním
pozvolna zelená, chuť mírná až nahořklá, kořenitá. Výtrusný prach světle růžově
okrový.
Makrochemické reakce
Roztok 10% KOH: na pokožce klobouku - beze změn, dužnina i mléko - beze změn
Mikroskopický
popis
Výtrusy 8-9(10) x 6-7(7,5) µm,
široce elipsoidní, s velmi neúplnou síťkou tvořenou tenkými spojkami.
Basidie 44-61 x 10,5-13 µm, kyjovité, čtyřvýtrusé. Macrocystida 30-42 x 5,5-6,5 µm.
Pokožka klobouku: pileipellis tipu ixocutis.
Ekologie a doba
růstu
Ryzec smrkový roste
v jehličnatých a smíšených lesích pod smrky (Picea sp.), zejména pod smrkem ztepilým (Picea abies) se kterým tvoří mykorhizu, v mladých smrčinách,
podél lesních potoků, na zatravněných lesních cestách a pěšinách, ale můžeme ho
najít i v parcích a zahradách pod jinými druhy smrků (Picea pungens, Picea omorica). Roste hojně, místy až velmi hojně,
na celém území ČR, jednotlivě nebo v malých skupinách, od konce června do listopadu. Preferuje
zásadité podloží, ale můžeme ho najít i na kyselých nebo neutrálních
substrátech, od nížinného až po vysokohorský stupeň.
Podobné druhy
Ryzec smrkový můžeme zaměnit
za jiné druhy ryzců s červenooranžovým mlékem. Na rozdíl od ostatních druhů,
roste výhradně pod smrky, má jen nevýrazně zónovaný klobouk a má výrazné zelenavé tóny
v celé plodnici, nemá ďubkovaný třeň a jeho mléko, původně červenooranžové, na
vzduchu pomalu tmavě červená. Další podobné druhy: ryzec borový (Lactarius deliciosus) roste výhradně pod borovicemi, ryzec osmahlý (Lactarius quieticolor) pod borovicemi na kyseléma a písčitém substrátu, ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) pod jedlemi.
Diskuze
Ryzec smrkový je velmi
variabilní druh (fotografie dole). Je hojnější než ostatní druhy
s červenooranžovým mlékem, proto se často sbírá ve velkém množství pro
kuchařské účely. Je jedlý a chutný.
Jemu podobný ryzec skandinávský (Lactarius fennoscandicus), který také
patří do skupiny ryzců s červenooranžovým mlékem, roste převážně v severských
oblastech Evropy (na našem území zatím nebyl nalezen), se taky váže na smrk (Picea sp.), klobouk je hodně výrazně pásovaný
(skvrnitě kruhovitě pásovaný) s fialově šedými až hnědo zelenými odstíny.
Zařazení ochrany
Druh není zařazen v žádné kategorii ochrany
Studijní materiál
1) ČR; Pardubický kraj; Nová
Ves - lomy, 49°49'26.159"N, 15°49'31.127"E, 525 m n. m., jehličnatý
les, mladší smrčina, v trávě a mechu, sub Picea, 30. 9. 2017, leg. et det. R. Doležal (RDE17025,
RaD7385-90).
2) ČR; KrajVysočina; NPR Ransko, 49°40'54.389"N, 15°48'54.999"E, 545 m n. m.,
na zemi v opadu jehličí, vlhčí jehličnatý les, sub Picea et Alnus, 22. 08. 2014, leg. et det. R. Doležal (RaD5059-63).
Poznámky
k systematice; aktuální synonyma v
IF
výskyt druhu Lactarius deterrimus v jednotlivých periodách podle záznamů v ND OP
aktualizace stránky: 16. 02. 2024
Další fotografie druhu